Virtuální showroomy, vytištěný dům, výroba vody ze vzduchu. To jsou příklady nedávných českých inovací. K dalším může přispět nová státní politika, která má z průměrné země z hlediska zavádění nápadů do praxe udělat výzkumného lídra. K tomu je třeba více peněz i řada změn.
Celkové české výdaje na výzkum a inovace dlouhodobě rostou. V roce 2019 se blížily dvěma procentům HDP, což Česko v žebříčku OECD řadí na 18. příčku na světě. Ministerstvo financí ve státním rozpočtu na letošek vyčlenilo 37,5 miliardy korun, v příštích dvou letech se předběžně počítá s 38 miliardami ročně. Odborníci se však shodují, že je to málo. V celkových číslech jsme pod evropským průměrem a za lídry zaostáváme. Třeba Švédsko předloni investovalo 3,4 procenta HDP, Izrael dokonce téměř pět procent HDP. „Chceme-li být nadále subdodavatelskou ekonomikou, podpora je asi dostatečná. Aspirujeme-li výš, chceme-li se stát bohatou zemí s ekonomikou založenou na inovacích, tak jistě není,“ hodnotí Ilona Müllerová, místopředsedkyně Akademie věd.
Je si toho vědoma i vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, s ministerstvem financí vyjednává o navýšení peněz v rozpočtu. Kromě toho se jedná i o části financí z Národního plánu obnovy. „Z prostředků Evropské unie by měly na vědu a výzkum být čerpány v letech 2022−2026 mimořádné zdroje ve výši 12,5 miliardy korun,“ uvádí Pavel Baran, první místopředseda zmíněné rady. Cílem je dostat se v roce 2025 na 2,5 procenta HDP.
Lépe než stát se k inovacím staví firmy, jejich vydané peníze do vývoje se od roku 2011 zdvojnásobily. V Česku však chybí rizikové investice a podpora inovací v prvotní fázi. „Chybí tu kultura drobných investorů, kteří pošlou start-upu sto či tři sta tisíc korun. Investiční kultura je v plenkách. Bohužel hodně lidí odejde do zahraničí, aniž by museli. To si stát musí uvědomit a snažit se chytré lidi s nápady udržet,“ myslí si Jan Svoboda, spoluzakladatel fondu Prime Fund, zaměřeného právě na investice do inovací.
Nízká efektivita vydaných peněz
Z analýz výzkumné rady vyplývá, že Česko má málo patentů i špičkových projektů − takzvané excelence. Vázne mezinárodní spolupráce, vzdělávání je zastaralé. Ve výzkumu není moc žen, jejich potenciál leží ladem. „Problém je i nedostačující spolupráce akademického prostředí s firmami. Přikládám to slabé snaze o komunikaci vůči firmám a tomu, že máme málo případů úspěšné spolupráce. Slabiny vidím i v tom, že firmy o programech na podporu mnohdy nevědí, programy jsou byrokraticky náročné a často jen pro specifické a spíše výrobní firmy,“ hodnotí Lukáš Sedláček, zakladatel dynamické vzdělávací platformy pro inovace ELAI.
Problém jsou i chybějící odborníci a v akademické sféře je časté neefektivní řízení lidských zdrojů. Málo firem se v tuzemsku dosud zaměřovalo na vyšší přidanou hodnotu. To se však mění, mezi investicemi dojednanými přes CzechInvest tvořily vloni ty s vyšší přidanou hodnotou dvě třetiny.
Od letoška může podpora vývoje a inovací nabrat novou dynamiku, díky strategickému plánu pro příští roky. Stát se chce více zaměřit na vyšší přidanou hodnotu a na snížení byrokracie, zvýšení povědomí o patentech. Chce motivovat české experty, aby neodcházeli do ciziny. Více žen má přilákat možnost předat a opět převzít projekt kvůli těhotenství či rodičovské dovolené a uznatelnost nákladů na péči o děti. Podle akademičky Müllerové by se měl stát zaměřit i na inovace jinde než v průmyslu. „Bohatší země tvoří významnou část svého HDP službami. Je proto možné, že staneme-li se i my inovativnější a bohatší zemí, budou větší roli hrát inovace jiné než technologické,“ říká Ilona Müllerová.
Pandemie jako akcelerátor
K plánovaným cílům směřuje mimo jiné projekt Technologická inkubace, který letos spustí CzechInvest. Agentura v rámci něj podpoří přes 300 start-upů. Velký potenciál má i nově vznikající inovační centrum Brain 4 Industry v Dolních Břežanech. Zaměří se na digitalizaci malých a středních podniků a využití umělé inteligence ve výrobě, firmám usnadní vývoj produktů.
Technologické inovace v posledních měsících ovlivnila pandemie. Z průzkumů Asociace malých a středních podniků a živnostníků a Národního centra průmyslu vyplynulo, že téměř polovina firem omezila investice do inovací, v průměru kolem 50 procent. Podle Lukáše Sedláčka krize negativně dopadla na start-upy a firmy, které musely omezit či zastavit činnost. „Když jim neposkytneme pomoc, na rozdíl od zahraničí, pak české projekty, i ty nadějné, pravděpodobně zkrachují, vyklidí pole a my přijdeme o značný potenciální budoucí příjem a další rozvoj české ekonomiky a společnosti,“ podotýká Sedláček.
Stát investice do inovací nekrátil. Jediný velký výzkumný projekt, na který se zatím hledají peníze, je plánované virologické centrum. „O něm již řadu měsíců jedná vedení Akademie věd s vládními představiteli. Z posledních informací plyne, že je zvažována varianta realizace v gesci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd,“ uvádí Pavel Baran z vládní výzkumné rady.
Pandemie rychle nastartovala inovační aktivity využitelné v boji proti ní. Výsledkem je třeba několik ochranných masek a štítů. Největším úspěchem byl volně šiřitelný model štítu pro 3D tisk od Josefa Průši z firmy Prusa Research, kterého se na světě vyrobily miliony. Síla českých technologií se ukázala i v nanotextiliích. Dvě české firmy − SPUR a Pardam Nano4fibers vyvinuly vlastní materiály, stejně jako roušky a respirátory z nich.
K dalším novinkám vzešlým z covidu patří ultracitlivé PCR testy a testy ze slin firmy Diana Biotechnologies, test k odhalení viru zrakem díky změně barvy z centra CEITEC Masarykovy univerzity, čip pro detekci covidu ze spolupráce Univerzity Pardubice a firmy IQ Structures nebo stěrový set k samoodběru vzorků od Akademie věd a firmy Riocath. Potenciál mají i plicní ventilátor nebo sterilizační čistička vzduchu z ČVUT.
On-line školení i nákupy
Veřejná i soukromá sféra hodně investovala do on-line komunikace. Řeší se tak i personalistika, školení, přejímky výrobků. Hromadné akce se změnily na videokonference a webináře. Začaly fungovat virtuální veletrhy a tematické kooperační akce, na nichž firmy hledají partnery. To vše zvedlo nároky na servery a sítě, a aby firmy ušetřily, začaly víc využívat cloudy a hostingové služby.
Uzávěry obchodů obrovsky podpořily rozvoj e-shopů. Ty však kvůli silné konkurenci musely hodně inovovat. Přibývá 3D modelů zboží, prosazují se chatboti. Služby pro e-shopy se začínají prolínat s bankovními. Příkladem je projekt Mall Pay od Mall Group a ČSOB. Na podzim získal licenci poskytovatele platebních služeb a může vydávat i platební karty.
Přineslo to i zpřesňování a zrychlování logistiky. Zvýšení jistoty dopravy zásilek nabízí třeba nový software Foxdeli. Zrychluje expedici, snižuje nároky na administrativu a vyhodnocuje spolehlivost dopravců. Hodně investuje mladý dopravce Wedo, který u dálnice D1 staví logistické centrum s automatickou třídicí linkou a od Mall Group převzal automatické výdejní boxy. Význam takových boxů nyní roste, start-up Lockers.ai proto získává úspěch s technologií, která umožňuje sdílet volnou kapacitu boxů.
Progresivní firma DoDo, zaměřená na chytrou městskou logistiku, vloni získala strategické partnery a rozšířila služby do Německa a Maďarska. Nové investice získal i start-up Wereldo, který vyvinul software pro optimalizaci nákladů transportu zboží na základě tržních cen. Mezi náročnějšími klienty se prosazují chytré palety firmy Adastra, fungující na principu internetu věcí, díky nimž lze mít dobrý přehled o pohybu zboží včetně teploty prostředí.
Nové kapacity pro digitalizaci
Pandemie urychlila digitalizaci zdravotnictví. Dnes jsou centralizované údaje o počtech nakažených i o kapacitách nemocnic, běží chytrá karanténa a rezervační systém pro testování a očkování. A ve sněmovně už leží zákon o elektronizaci zdravotnictví založený na decentralizovaném systému, v němž bude možné sdílet zdravotní záznamy přes šifrovaný kanál.
V digitalizaci se toho poslední dobou událo více. „Byly to některé projekty ze státní správy − dálniční známky, sčítání lidu. Každý z nich mohl posloužit jako spouštěč či alespoň ukázka toho, že to jde, že to někdo umí a že digitalizace je opravdu potřeba,“ míní Illya Pavlov, ředitel firmy Acamar, jež centrům pro výzkum a vývoj poskytuje konzultace a zajišťuje IT experty. Důležitý je od letoška platný zákon o bankovní identitě, která umožní využívat bankovní identitu pro komunikaci s firmami, obchody a úřady.
Větší využívání on-line služeb zvyšuje nároky na rychlost internetového připojení. V tom Česko zaostává, i když poskytovatelé sítě vylepšují. Trendem je zavádění optických sítí až do bytů, kvůli jejich rychlejšímu rozšiřování se spojily do společného projektu T-Mobile a Cetin. Rychlost se zvyšuje i u metalických sítí bondingem − sdružováním dvou pomalejších linek do jedné rychlejší služby.
Mobilní operátoři současně budují 5G sítě. Po podzimní aukci kmitočtů se letos očekává jejich velký rozvoj, podle map pokrytí je na tom zatím nejlépe Vodafone. Rozmach 5G je důležitý hlavně kvůli internetu věcí a Průmyslu 4.0, i když řada firem už k tomu využívá sítě úzkopásmového rádiového signálu.
Současně roste i potřeba kapacit datových center. To největší v Česku firma TTC v Praze nově rozšířila. Další v metropoli postavila firma Acronis, která buduje celosvětovou síť. Nové datové centrum hodlá v blízkých letech postavit i Seznam.cz.
Umělá realita a inteligence
Dynamickým oborem je nyní virtuální a rozšířená realita. Úspěšný je v tomto směru projekt Virtuloc, který si k prezentaci virtuálních showroomů vystačí s běžným webovým prohlížečem. Častěji však firmy sázejí na speciální brýle. Firma Virtual Lab při pandemii nabídla programy pro klienty domovů seniorů nebo na trénink zdravotníků pro obsluhu JIP. Společnost CIE consulting má zase kromě školení ve firmách programy na výcvik záchranářů či pro děti v nemocnicích a chce se zaměřit i na řidiče hromadné dopravy. Start-up VRgineers s francouzským partnerem vyvinul zařízení pro virtuální realitu přenosné v kufru.
Češi se podílejí i na rozvoji využívání umělé inteligence. Ze start-upu 24 Vision vzešel systém, který za pomoci neuronových sítí a umělé inteligence umí přímo na výrobní lince odhalit vady výrobků.
Významná je pro Česko také instalace nového superpočítače Karolina v ostravském centru IT4Innovations. Po spuštění v první polovině roku se zařadí mezi 50 nejvýkonnějších počítačů světa. Zajímavý je i projekt Basil z plzeňské univerzity a dvou bavorských firem. Umožňuje nesoběstačným lidem ovládat počítač mozkem, a tak jim ulehčí pobyt v domácnosti.
Roboti a tisk součástek
Průmysl 4.0 se v Česku rozšiřuje pomalu, řada firem o něm nemá dost povědomí a na trhu chybí odborníci. Jen asi čtvrtina výrobců naplno využívá možnosti digitálního dvojčete, díky němuž lze vychytat chyby ještě před zavedením do výroby. V automatizaci je nejdále automobilový průmysl, jinak je výrobní sektor pozadu. Roboty české firmy většinou dovážejí, ale je zde zastoupený i vývoj. Západočeská univerzita v Plzni nedávno představila obratného robota, kterého dokáže rychle naprogramovat i běžný operátor výroby. Vývoji autonomních robotů se věnují také experti na ČVUT, získali na něj asi 30 milionů korun od americké Agentury ministerstva obrany. V zavádění Průmyslu 4.0 firmám pomáhají i cvičné továrny − testbedy, v nichž si mohou vyzkoušet všechny technologie. V provozu už jsou při ČVUT v Praze, na Vysoké škole báňské v Ostravě a v Jihočeském vědeckotechnickém parku. Další se buduje na CEITEC VUT v Brně.
Nejen v průmyslu se prosazuje 3D tisk. Velmi progresivní je už zmíněný Josef Průša, který se stal i loňským EY Podnikatelem roku. Vyrábí špičkové 3D tiskárny, jejichž prodeje vloni o polovinu vzrostly. Chystá se zavést i výrobu plošných spojů a vybudovat vstřikolisovou továrnu pro výrobu z plastového odpadu. Českým průkopníkem 3D tisku z betonu je sochařsko-architektonický ateliér Scoolpt. Ten stojí za experimentálním plovoucím obytným domem Prvok, který je nyní nabízen k pronájmu. Inovaci 3D tisku z kovu zas přinesli vědci z Vysoké školy báňské. Vyvíjejí digitální model součástky do obráběcích strojů, která je optimalizovaná na co nejnižší hmotnost. Poznatky bude možné využít i při další výrobě.
Energetika pro budoucnost
V areálu Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd vloni začala stavba nového tokamaku, zařízení pro jadernou fúzi. Zařízení Compass-U má být podporou pro mezinárodní experimentální reaktor ITER a demonstrační fúzní elektrárnu DEMO. Měl by začít fungovat za dva roky.
Pokrok v bezpečnosti jaderných elektráren udělali výzkumníci z ČVUT a Akademie věd. Získali patenty na zvýšení životnosti a bezpečnosti provozu palivových článků. Na palivový proutek se nanese tenká vrstva diamantu, která palivo ochrání při vysokých teplotách. Výroba elektřiny se zlevní o 20 procent. Z ČVUT a Západočeské univerzity pochází takzvaný teplátor, který využije čerstvé i vyhořelé jaderné palivo k výrobě tepla, a to levněji než z uhlí či plynu. Firma PBS Brno se pak s pěti evropskými partnery podílí na vývoji membránového reaktoru na amoniak. Technologie má čistý provoz jako ta na palivové články, ale o dost jednodušší na získávání a skladování paliva.
K pokroku v zavádění chytrých elektrických sítí, smart grids, přispívá projekt přeshraniční spolupráce distributora EG.D a slovenského partnera. Chytrá síť ACON na pomezí Moravy a Slovenska má letos před sebou investice za 800 milionů korun, celý projekt má být dokončen za tři roky. Rozvíjejí se i chytré mikrosítě. Firma Grideo spolu s vědci z ČVUT otestovala prototyp inteligentního předávacího místa, které nabídne zvýšený energetický komfort v bytových domech.
V chytrých sítích hrají velkou roli technologie na uchování energie. Postarají se o vyrovnávání výkyvů, v blízkých letech to budou hlavně bateriová úložiště. Jedno nové vyzkoušely firmy ČEZ a ČEPS v areálu elektrárny Tušimice a v létě chtějí spustit komerční provoz. Centrum výzkumu Řež se zaměřilo na jinou technologii. Pracuje na zařízení, které bude ukládat přebytky energie v podobě tepla do slitiny hliníku a křemíku.
Nejen v energetice jsou využitelné unikátní české akumulátory HE3DA na bázi nanotechnologií, které mají velkou kapacitu a rychle se nabíjejí. Společnost Magna Energy Storage v září otevřela v Horní Suché továrnu na jejich výrobu, čímž se Česko zařadilo mezi hlavní aktéry Evropské bateriové aliance.
Ekonomika ruku v ruce s ekologií
V Česku je několik nových aktivit v oblasti cirkulární ekonomiky. Společnost rPET InWaste dokončila stavbu první české továrny na recyklovaný PET, se začátkem výroby se počítá v červnu. Přispěje tím k českému závazku v rámci EU, že do roku 2025 musí být v PET lahvích podíl recyklátu aspoň 25 procent a o pět let později 35 procent. K tomu se však plasty v Česku zatím málo třídí. Pomoci by mohl nový separátor plastů ze Západočeské univerzity, který umí na principu statické elektřiny třídit plasty s 99procentní čistotou. Drcený PET využívá i firma Silon, a to na výrobu nového polyesterového vlákna Sofisil. Materiál z něj je po použití znovu recyklovatelný.
Významný ekologický přínos by mohla mít dvě zařízení z půdy ČVUT, která umí vyrábět vodu ze vzduchu. Systém S.A.W.E.R., na němž se podílela i Akademie věd, se na podzim představí na EXPO v Dubaji. Letos se k němu přidalo malé zařízení MAGDA, které má sloužit jako mobilní zdroj vody s denní produkcí 10 litrů.
Do kosmu i do těla
České letectví se zaměřuje i na vývoj dronů. Světově úspěšnou se stala firma Primoco UAV, která vloni navýšila tržby a jedná o kontraktech za více než miliardu korun. Pro českou policii testovala koncept ochrany hranic a jedná o zapojení do integrovaného záchranného systému.
Kunovický start-up Mobis0ne pracuje na vývoji bezpilotního letounu kombinujícího výhody vertikálního letu a přistání kvadrokoptér s úsporným letem na křídlech. Tento nápad podpořil i tuzemský kosmický inkubátor Evropské vesmírné agentury ESA, který letos po pěti letech ukončí program. „Během působení vybral 31 start-upů, z nichž většina je českých a podle mých informací získalo investora už 11 projektů,“ říká Lukáš Sedláček. ESA projevila zájem třeba i o podvodní stanici Hydronaut, jejíž stísněný prostor lze využívat k tréninku hasičů, paleontologů, potápěčů a astronautů.
Češi sbírají úspěchy v oblasti malých satelitů. Výzkumný a zkušební letecký ústav v Brně, který před čtyřmi lety dostal na oběžnou dráhu první českou družici, nyní navázal druhou s názvem VZLUSAT-2. Ústav plánuje do roku 2030 vytvořit první českou družicovou síť. Ještě úspěšnější je brněnská firma SAB Aerospace. Navrhla nosič, takzvaný dispenser, který dokáže najednou do vesmíru dopravit až 16 menších satelitů nebo 96 nanosatelitů. Letos na konci dubna se takto podařilo na raketě Vega vynést na oběžnou dráhu Země celkem šest satelitů. Firma pracuje i na dalších projektech, nově začíná s vývojem družice pro dálkový průzkum Země.
Zdroj: https://archiv.hn.cz/c1-66927590-cesko-zeme-inovaci-zatim-spis-vlade-navzdory
